Jak v Rousínově strašilo

  

Č. p. 41 bylo postaveno "na obci" (ve skupině budov uprostřed obce) již několik roků po vydání tolerančního patentu. Starší sousedé vyprávěli, že tam ve sklepě straší, protože se tam dříve modlívali. Při tom "modlení" hráli úlohu peníze.

         V č. p. 41 ve sklepě se určitý den v roce sešli čtyři mužští – Ulrych (tehdy půlsedlák z č. p. 37), pak tehdejší majitel zmíněného domku č. p. 41, pak jistý myslivecký mládenec jménem Svatoš z myslivny Vinice a ještě jeden soused, jehož jméno si nepamatuji. V určitou hodinu z černokněžnické knihy počali předříkávati zaklínací formuli – chtěli na čertu peníze. V tom strhl se venku obrovský vítr, sousedé myslili, že již čert přichází, hrůzou zježily se jim vlasy na hlavě a ze sklepa utekli. Mládenec Svatoš ze vzteku, když šel potom Prachovskou cestou k Vinici domů, podsekl loveckým tesákem dřevěný kříž stojící na mezi při samé cestě. Stejný kříž je u silnice u vsi k Újezdu.

         Některý z těch přítomných o tom "modlení" nemlčel nebo jeho lidé doma, co se jim s tím svěřil, a vyšlo to mezi lidi. Účastníci ze strachu před úřady černokněžnickou knihu v č. p. 37 spálili. Když ji hodili do kamen a chytla, ozvala se prý hromová rána. Přítomní měli zato, že z té knihy vylétl čert komínem ven. (Zřejmě to byly plyny uvolněné z tolika hořícího papíru.)