Pověst o založení Rousínova

 
        Na zámku ve Zhoři prý žila jakási hraběnka Rosina. Jednoho dne si vyšla na procházku do okolních lesů. Došla až na místo, kde leží dnešní Rousínov. Tam se pěkná procházka hraběnce málem stala osudnou - na cestě před ní stál velký medvěd. Rosina se snažila zachránit útěkem. Na Zhoř bylo daleko, tušila, že je s ní konec. Naštěstí si všimla dutého stromu. Neváhala a schovala se v jeho kmeni. Vyděšená tam seděla tak dlouho, dokud ji služebnictvo nenašlo. Hraběnka ze samé vděčnosti nechala vykácet kus lesa a vystavět zde kapličku. Ves, která kolem ní vznikla, dostala jméno Rosínov, později Rousínov.

 

 

A  JAK  TO  BYLO  S  ROSINOU  DOOPRAVDY? 

                To se asi nedozvíme. Rousínov byl založen někdy v první polovině 11. století. První zmínka o jeho majiteli je z roku 1335, kdy jej vlastnil Hynek z Lichtenburku. O hraběnce Rosině zde není žádná zmínka.

            Přeskočíme několik dalších majitelů Rousínova a dostaneme se až k Janovi Újezdeckému z Červeného Újezdce, který roku 1565 koupil vesnice Zhoř, Rousínov, Skupou, Svinařov, Modřejovice a zámek Krakovec za 2.000 kop grošů. Usadil se na Modřejovicích, kde založil novou tvrz. Zemřel roku 1586. Jeho synové Bohuslav Šebestián a Jaroslav prodali Zhoř, Rousínov a Skupou Radslavovi ze Vchynic. Dcera Jaroslavova, panna Rosina Újezdecká, se kolem roku 1621 soudila se svou tetou Johanou ze Vchynic a sestřenicí, Lidmilou Kateřinou, o Modřejovice a Slabce. Spor byl velmi zamotaný, neboť se soudila většina členů rodu Újezdeckých o různé dluhy a stříbrný koflík. Rosina získala Modřejovice.

            To je asi jediná Rosina, která měla něco málo společného s Rousínovem a Zhoří. Tím jsme se dostali do první poloviny 17. století, a to už Rousínov asi 600 let existoval. Co z toho vyplývá? Že po této ženě se naše ves určitě nejmenuje.

 

O  ROUSÍNOVU  PĚKNĚ  OD  ZAČÁTKU

            Rousínov je obec velice stará. Bohužel z dob jejího vzniku se toho moc nezachovalo. Pověst o Rosině není ničím podložená, i když místní kronikář, Sebald Jirotka, argumentuje tím, že až do roku 1848 se v knihách a spisech psalo Rosinov či Rosínov.

Podle V. Kočky byl Rousínov založen za vlády Břetislava I. Tento kníže přivedl zajatce ze svého vítězného tažení do Polska od hradu Hedče a lid z Červené Rusi. Těmito zajatci byl osídlen náš kraj. Dokládají to i mnohé místní názvy: Hedčany, Krakov, rybník Polák, bývalý Polský ovčín. Vznik Rousínova tedy můžeme položit do první poloviny 11. století a název nepochybně pochází od Rusů, kteří se zde usadili. Ústav pro jazyk český vyslovil domněnku, že Rousínov se může jmenovat též podle lidí rousných - čili vlasatých.  

Následujících 300 let nejsou o Rousínovu žádné zprávy. Zprvu ves náležela k hradu Křivoklátu. Roku 1335 Hynek z Lichtenburku získal směnou vsi: Krakov, Všesulov, Rousínov a Skupou. Jejich spojením vzniklo panství krakovské, jehož sídlem byl od roku 1370 hrad Krakovec.

Roku 1457 byl v Rousínově poplužní dvůr jakéhosi Duchka z Rúsinova, což sice nebyl šlechtic, ale mohl to být svobodný rychtář v Rousínově.

Po smrti Jindřicha Albrechta z Kolovrat (roku 1530) se dělilo krakovecké panství mezi jeho syny, Hynka a Jana z Kolovrat. Dalšími majiteli byli Jan z Lobkovic, Jan Újezdecký z Červeného Újezdce. Jeho synové prodali Zhoř, Rousínov a Skupou Dlaskovi ze Vchynic na Petrovicích. Roku 1589 koupil tento majetek Jaroslav ze Vchynic, jeho dva synové se roku 1614 rozdělili takto: jeden dostal Krakovec a půl Rousínova, druhý Zhoř, Skupou a druhou polovinu Rousínova.

Za třicetileté války byl Rousínov z poloviny spálen.

Dalším majitelem byl Ota Jiří Helversen, který roku 1670 ustanovil, že chce být pohřben v rousínovském kostele. Za jeho spásu se sloužilo 500 mší, poddaným se odpustily všechny poplatky, bylo rozděleno 150 zlatých, žebrákům po 15-ti krejcarech, školní mistr dostal 5 zlatých, manželka Maxmiliána Lidmila 1000 zlatých, zlaté řetězy, koně, pozlacenou vázu a poháry, psací stůl, perský koberec... atd. V Rousínově byla pohřbena též jeho manželka a později i syn, Diviš Albrecht.

Roku 1715 koupil Rousínov a další obce Karel Josef Hildeprant z Ottenhausenu. Dalšími majiteli panství krakoveckého a tedy i Rousínova byli jeho potomci. Roku 1847 koupil panství Hugo hrabě z Nostic Rieneka na Hřebečnících a tan jej prodal roku 1866 knížeti Alexi Croy Düllmen a jeho manželce Františce Salm - Salmové.

Náš FACEBOOK

 

Naši sponzoři

 

 

  Mgr. Jan Mandaus

 

Mgr. Miloš Klikar

 

JUDr. Bronislava Gembčíková

 

Mgr.Vláďa Mirc

 

 Helena Mircová

 

 Květinářství CAFEX Rakovník

 

Harry Mark

 

Ministerstvo kultury ČR

 

Adam a Veronika Kurtovičovi

 

 

   Obrovský dík patří všem, kteří účinkovali nebo se nějak podíleli na našich akcích. Většina umělců vystoupila za minimální odměnu, či pouze z dobroty  srdce a ze sympatií k našemu sdružení.