Rousínovské zvony

            V. Kočka v Dějinách Rakovnicka věnuje zvonům jedinou strohou větu: “Karel Josef Hildprant dal roku 1740 kostel opraviti, zřídil v něm rodinnou hrobku a daroval mu dva zvony.”

            Jan Renner se věnuje zvonům podrobněji a popisuje tři.

            Dva zdobí erb pánů z Hildprantů a jsou opatřeny latinským nápisem. Na největším z nich čteme: Buď jméno Páně pochváleno od toho času až na věky. Léta 1740 ulil mne v Praze A. Zacharius Dietrich. Zvon zdobí obraz sv. Josefa a Karla Velikého.

            Menší zvon má na hořejším okraji znak pánů Hildprantů a pod ním nápis: Hlas zvonu chválí a velebí matku najsvětější. Pod nápisem je vypouklý obraz Panny Marie, stojící na hadově hlavě.

            Nejmenší zvon s obrazem Krista a erbem má nápis: Vysvoboď nás, Pane Ježíši Kriste - r. 1740 - od hromobití a bouře.

            Tyto zvony se rozezvučely každý týden v sobotu. Tomu se říkalo, že “se slaví”. Byla radost poslechnout si jejich libý tón.

            Dne 15. ledna 1917 o půl čtvrté se naposledy rozezvučely všechny zvony nad naší osadou. Krásný, čistě sladěný souzvuk v měkké tónině (as, ces, es) se nesl nad krajinou smutně a dojemně...

            Přijelo třináct vojáků s povozem, provazy a kladkou. Již 7. ledna bylo v kostele oznámeno, že dva největší zvony sejmou. Nejprve byl sundán největší (5,5 q) a potom prostřední (2,5 q). Jeden po druhém byly položeny na fošnu a severním oknem z věže svrženy. Přes noc zůstaly u kostela na sněhem pokryté zemi. Druhý den byly odvezeny do Rakovníka a na věži zůstal jen nejmenší zvon a umíráček. Jak je doslova poznamenáno ve Školní kronice: “Snímání přihlíželo hojně domácích obyvatelů, z nichž někteří se slzami v očích se zvony se loučili...” Toto potvrzuje i pan František Šic ve svých Pamětech a dodává: “Když byly zvony s věže zhozeny, zapisoval si zdější farář Antonín Hvízdal nápis zvonů. Stál jsem blízko pana faráře a slyšel jsem, jak četl s jednoho zvonu nápis Ave Maria.”

            Dne 8. srpna 1917 v půl sedmé odpoledne se ozvalo zvonění zbylými dvěma zvony. Po chvíli umlklo a vojáci sňali poslední ze tří krásně sladěných zvonů. Jejich souzvuku se nevyrovnalo zvonění v žádné obci v širokém okolí. Zůstal tu jen malý umíráček, který měl zvonit místo všech ostatních.

Náš FACEBOOK

 

Naši sponzoři

 

 

  Mgr. Jan Mandaus

 

Mgr. Miloš Klikar

 

JUDr. Bronislava Gembčíková

 

Mgr.Vláďa Mirc

 

 Helena Mircová

 

 Květinářství CAFEX Rakovník

 

Harry Mark

 

Ministerstvo kultury ČR

 

Adam a Veronika Kurtovičovi

 

 

   Obrovský dík patří všem, kteří účinkovali nebo se nějak podíleli na našich akcích. Většina umělců vystoupila za minimální odměnu, či pouze z dobroty  srdce a ze sympatií k našemu sdružení.